Články | Databáze dětských koutků

Jak se přestat stresovat, rozčilovat a hubovat?

Naše děti se celkem obstojně a rychle naučily chápat čas. Myslím, že co znamená pojem „být v časovém presu“ a vše co s tím souvisí, pochopili naše děti záhy. To, že jsme „něco nestíhali“ byl můj nejčastější důvod k hubování. Vždy jsem měla období, kdy se mi to dařilo více, ale po nějaké době vše sklouzlo opět ke starému. Před několika týdny jsem se rozhodla pro zásadní změnu a zapsala jsem se do kurzu Nevýchovy. Nejprve jsem absolvovala rychlo-kurz zdarma, ale bez placené části bych si neuvědomila podstatu a nebyla bych schopná si přiznat pocity, které moje děti právě v těchto situacích zažívají. Proto jsem z těchto kurzů tolik nadšená!

2014-09-08 15:25:18

Často jsem svým chlapečkům vysvětlovala, že ostatním dětem nemají dělat to, co nechtějí, aby oni dělali jim. Jenomže nějak jsem při tom zapomněla na to, že já na ně často hubuju, přestože jsem to jako dítě absolutně nesnášela. Na mojí mamince vždycky ležel celý chod domácnosti, včetně výchovy dětí a zajišťování různých záležitostí a navíc chodila do práce. Nejednou jsem si už jako maminka položila otázku, jak to všechno mohly naše maminky stihnout? Teď už to vím! Těžko! Daní za to bylo, že jsme si spolu hrály jen minimálně a pokud se věci neděli přesně tak, jak moje maminka potřebovala, byla jsem pod palbou hubování. Vždycky jsem si říkala, že já to budu dělat jinak. Moje maminka mě obdivuje za to, že nehubuju tolik jako ona. Jenomže mně to nestačí. Vždycky jsem si přála, aby se ve mně ta zloba ani neprobudila. Často se mi to velmi dobře daří, až do chvíle, kdy se dostanu do časového presu. Je to, jako bych měla v hlavě nějaký spínač. Kouknu na hodiny, uvědomím si, že bude těžké to stihnout a… už mi pusa jede na plné obrátky. Kluci nechápou, zacpávají si uši a brečí. Křičí: „Vždyť si říkala, že už nebudeš hubovat!!!" a v téhle situaci jsme. Čas letí jako bláznivý a já hubuju a kluci se neoblékají. Už jen když to píšu, je mi z toho úzko a to hlavně proto, že ve chvíli, kdy na ně hubuju, jsem schopná si říkat: „Už zase! Zase ses neudržela! Podívej se na ně, jak jsou nešťastní!“ Mám již odzkoušené, že fungují mnohem lépe, když jsem klidná a nejlépe, když k tomu vymyslím nějakou hru: Soutěžíme, kdo bude dřív. Kluci jako tým, proti mně. Jenomže ne vždycky na to mám náladu a hodně záleží na tom, jestli jsme vyspalá a jak jsem se sebou a s prací, kterou jsem stihla, spokojená. Teď, co jsem absolvovala kurz Nevýchovy, zaznamenáváme veliké změny, nehledě na moje rozpoložení. A tak mám velkou potřebu se s vámi podělit o to, jak to u nás probíhalo a co jsme změnili.

Ráno si kluci místo oblékání v pokojíčku hráli. Při čištění zubů odbíhali z koupelny a začali si třeba v chodbě kopat do míče. Po večeři neuklízeli nádobí do myčky a spoustu dalších drobností, které u nás celkově vyvolávaly nepohodu. Několikrát jsme museli opakovat jednu věc a nutit je, aby dělali to, co právě dělají a neodbíhali k jiným činnostem. Díky kurzu Nevýchovy jsme si v mnoha oblastech uvědomili podobnost s naším chováním. Často se nám stávalo, že jsme si v průběhu čištění zubů vzpomněli, že bychom si mohli připravit nějaké věci, které si budeme potřebovat s sebou vzít. U toho jsme si čistili zuby a pobíhali po bytě. Nebylo pak tedy divu, že to kluci dělali stejně. Rozhodli jsme se tedy se s našimi klučíky domluvit a soustředit se na to, abychom my nedělali to, co nechceme, aby dělali oni. Pověděli jsme jim, co a proč se nám nelíbí a jak bychom to chtěli jinak. Vysvětlili jsme jim, že za jeden den je možné stihnout jen omezený počet činností a některé jsou zkrátka nezbytné, jiné se dají odsunout. Kluci nám argumentovali, že neznají čas a neví, kdy už je hodně hodin a kdy málo. Na uklízení nádobí do myčky a jiné činnosti, že zapomínají, protože prostě neví, co má po čem následovat. Společně jsme tedy hledali řešení. Kluci navrhli, abych jim napsala, co mají dělat, jenomže to bychom jim museli vždycky přečíst a nakonec by to vyšlo nastejno, jako jim to říkat. Navrhla jsem, že jim vše namaluju.

Pro jednotlivé činnosti, které jsme po nich požadovali, jsem namalovala obrázkový přehled, kterému dokonale rozumí. Mají ho v kuchyni vyvěšený a kdykoli zapomenou, co má následovat, mohou se jít podívat. Opravdu je to baví, obzvláště ráno. Školu jsme začali stíhat bez problémů a všechny nás to baví.

Pokud vás moje malůvka zaujala, můžete si ji pro inspiraci zdarma stáhnout zde.

Heslo: ekoutky

Musím potvrdit, že udělat si hru z každé činnosti opravdu bezvadně zabírá. Pokud se mi stane, že na to nemám ten den náladu, tak to klukům na rovinu řeknu a požádám je, jestli by to dnes šlo beze mě. Řeknu jim, že je budu doprovázet, ale nebudu se zúčastňovat nebo jen nejnutnějšího a kdyby se u mě něco změnilo, tak se zapojím. Připomenu jim situace, kdy oni sami neměli náladu a nechtělo se jim. A jde to!

Věřím, že v budoucnu budou kurzy Nevýchovy povinné a měly by být už teď. Vždyť základem všech vztahů je se domluvit a vyjádřit, co dělám a proč to dělám a jak se cítím a proč se tak cítím. Nikdo nikomu do hlavy nevidí a život by byl o tolik jednodušší, kdybychom si vše dokázali na rovinu říct. Moc vám přeju, abyste se svými dětmi, ale i ostatními lidmi ve svém okolí, právě tohle dokázali. Začněte už dneska tím, že vstoupíte do kurzu Nevýchovy.