Jak správně vychovávat dítě? A jak dítě vychovat k sebevědomí?


obr

Jak výchovu vnímají děti? Co potřebují a jak k nim přistupovat?

Není to tak dlouho, co mě můj starší syn překvapil otázkou: „Mami, a jak vlastně maminky a tatínkové ví, jak mají děti vychovávat?“ Usmála jsem se a chvíli se zamyslela. Rozhodla jsem se „kápnout božskou“ a přiznat, že to rodiče vlastně neumí. Vysvětlovala jsem mu, že každý rodič vychovává systémem pokus-omyl a že vlastně zkoušíme, co na které dítě zabere, protože vychovávat děti se nikde neučí. Vysvětlila jsem mu, že si většina rodičů prostuduje články na internetu nebo v různých knížkách a z nich si vybere způsob, který je mu blízký. No a že každý rodič touží vychovat sebevědomé dítě, které bude samostatné a bude si umět ve všech situacích v životě poradit. Jenomže děti se "opičí" po rodičích, protože k nim vzhlíží, takže pokud má jakákoli rada "z venčí" zabrat, musí ji nejprve začít dělat rodiče (u kluků zejména tatínek a u holčiček maminka).

Pověděla jsem mu také, že nedávno jsem objevila stránky Nevýchovy a to díky tomu, že jsem shlédla rozhovor s Katkou Královou v pořadu Sama doma na ČT1. Pak jsem ještě zaznamenala článek o ní na iDnes.cz. Katčin přístup mě opravdu zaujal a tak jsem se rozhodla vstoupit do kurzu Nevýchovy. Jsem z něj absolutně nadšená a také proto píši tento článek. V některém dalším článku se podělím o to, co u nás díky principům Nevýchovy zafungovalo.


Principy Nevýchovy jsou totiž blízké radám od profesora Matějčka, které visí vyvěšené u nás ve školce. Tyto rady velkou měrou přispěly k tomu, abychom pro své děti zvolili právě tuto školku, kde se jimi řídí. Posuďte sami:

Dvacetaro vzkazů rodičům od jejich dětí

  1. Nerozmazluj mě – vím dobře, že bych neměl dostat vše
  2. Nebojte se být přísní a pevní – mám to raději a cítím se tak bezpečně
  3. Nedovolte, abych si osvojil špatné návyky – musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte
  4. Nedělejte ze mě menšího, nežli jsem – nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“
  5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti – daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí
  6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou i těžké hříchy – nabourává to můj smysl pro hodnoty
  7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když vám řeknu, že vás nemám rád – nejste to vy, koho nenávidím, ale vaši moc, která mě ohrožuje
  8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání – potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest
  9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám – dokážu se s nimi vyrovnat
  10. Nesekýrujte mě – musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka
  11. Nedávejte ukvapené sliby – pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují
  12. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl – nejsem proto někdy přesný a nebývá mi rozumět
  13. Nepokoušejte nadměrně moji poctivost – dostanu pak strach a lžu
  14. Nebuďte nedůslední – to mě úplně mate
  15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi – i když vám dělám příšerné věci
  16. Neříkejte mi, že mé obavy a strach jsou hlouposti – pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět
  17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní – hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není
  18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši úroveň se mi omluvit – po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší
  19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám – je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím snažte se
  20. Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění – ale to vám nemusím říkat, že ne?

Když se nad těmito radami zamyslím, je velice důležité je dodržovat. Některé body pro nás rodiče mohou být velmi náročné, protože naši rodiče se chovali přesně naopak a my nyní často nevědomky jdeme v jejich šlépějích a jedeme na tzv. autopilota. Většinou si ani neuvědomujeme, že děláme přesně to, co se nám v dětství nelíbilo. Já například toto zažívám v situacích, kdy jsem v časovém presu a věci nejdou přesně podle mě. Katka mě „donutila“ se zamyslet nad důvodem svého jednání a díky tomu jsem zjistila, že hubování v časovém presu mám dokonale odkoukané od maminky. Nejednou jsem se zamýšlela nad tím, jak mohla stihnout chodit do práce ještě se kompletně postarat o domácnost, zahradu a naše zájmy. Dnes vím, že daní za to bylo právě její hubování, které jsem podědila nebo spíše jsem odkoukala způsob, jakým dítě vychovávat. Jsem moc ráda za kurzy Nevýchovy, které mi otvírají oči a u nás doma už teď dochází k příjemným změnám. Více v dalších článcích.

Pojďte do toho také a rozhodně nebufete litovat!